sobota 27. prosince 2014

Vánoční přípravy a dárečky 2014

Mí zlatí, už v minulém článku jste se mohli dočíst o mé zrádné nemoci, která zapříčinila, že jsem na celou vánoční přípravu měla pouze 2 dny. A hádejte co! Vážně jsem to stihla a letošní Vánoce jsem naštěstí neprošvihla :D. Samozřejmě vše probíhalo šíleně rychle a hekticky, a tak se něčemu takovému vynasnažím v příštím roce vyvarovat.

Nebudu vás zahrnovat stovkou fotek, které jsem teď za poslední 4 dny nafotila, ale aspoň takových pár kousků do koláže pro lepší představu sem dám :).


Nakoupit všechny vánoční dárky jsem jela v ten nejhorší možný den - v PONDĚLÍ, 2 dny před Vánoci, áááááágrrrrrrrrrrrgrgrgrgrrrrrrpch. Vážení, vyjela jsem ve 13:00 a domů se vrátila v 19:00 :D. Všude zácpy, žádná místa na parkování, miláč se při řízení vztekal ještě víc než obvykle, obchodní centra byla tak narvaná lidmi, že když jste se náhodou zastavili, báli jste se, aby vás neušlapali :D. Ta usměvavá výtahovka naštěstí dokazuje, že jsem ty úmorné nákupy přežila a obří modrá taška naštěstí obsahuje všechny dárečky pro mé milované :).
Celý večer mi pak samozřejmě zabralo balení dárečků, což je vždy ta nejzábavnější část, ale stejně bych po těch šílených nákupech už raději spala :D.

Další den mě samozřejmě čekal velký úklid, a když jsem svůj pokoj konečně vypucovala k nepoznání, tak mě večer čekalo strojení dvou stromečků, protože i kdybych byla sebevíc unavená, nemocná, na pokraji smrti - stejně bych stromeček zdobila já! :D

A protože jsem správný magor, musela jsem mít i vánoční nehty a doplňky! Moc mě mrzí, že jsem sem fotku nehtíků nestihla dát už před štědrým dnem pro inspiraci, ale jak vidíte, jsem ráda, že jsem stihla vůbec něco :D.

U nás bylo na Štědrý večer samozřejmě veliké drama a zároveň veselo, což se týká problematiky Vánoc mých sourozenců, kteří chcou stihnout večeři jak u svého otce, tak u nás. Samozřejmě to dopadlo tragikomicky, ale to je příliš dlouhý příběh,

sobota 20. prosince 2014

Chřipková epidemie a mé hektické narozeniny

Opět se ozývám, živá, ale nezdravá. Jako by nestačilo, že jsem 2x marodila v listopadu :D. V mém okolí je však nemocný každý druhý, takže se hlaste všichni, koho to na svátky taky postihlo! To víte, že se vždy raději léčím sama, hezky si naordinuji bylinkové čajíčky, nanejvýš seženu nějaké ty cucátka na krk a vitamínky, ale tentokrát to bylo mnohem horší. Ze dne na den se můj krk zbláznil a týrá mě už týden, bez doktorky se to nakonec neobešlo, a tak i já jsem skončila s antibiotiky. V zápočtovém týdnu je to dost velký problém, jednu seminárku jsem ve svém stavu psala celý den, i když mi to jindy trvá jeden večer, a na test jsem se pak učila o půlnoci. No rozhodně to nemohlo dopadnout dobře, když jsem vstávala v šest ráno a psala test s teplotkou :D. Ale co se dá dělat, teď mě díky odloženým pracím a zřejmě nezvládnutému testu prostě čeká mnohem víc práce v lednu, mám se tedy na co těšit.

Má to ovšem i světlé stránky. Když už jsem nabrala síly, ale musela ležet, mohla jsem aspoň číst, takže mé dny vypadaly tak, že jsem celý den četla jednu knížku, kterou jsem večer dokončila a ráno otevírala další - dokonale strávené dny :D! Navíc jsem narazila na vážně skvělé knížky. Během čtení mě samozřejmě doprovázely čajíky, ze kterých se mi už dělá špatně. Mamča včera nakoupila ovoce na Vánoce (haha, už včera jsem půlku snědla :D). Takže si vlastně vůbec nemám nač stěžovat, rozptýlení mám dostatek, abych nemusela myslet na ten hnusný krk.


Další radostí, která mi zpříjemnila ty hrozně stresující školní i pracovní dny před nemocí, byli mí milí, kteří mi udělali hroznou radost na narozeniny. Svět se prostě zbláznil a od každého jsem dostala něco, co ke mně přesně sedí a co jsem si moc přála :).

Úplně mě šokovaly holky ve škole, od kterých jsem ani nic nečekala. Mé nadšení pro filmy je asi trošku moc viditelné, ale jsem za to ráda, jinak bych nedostala tak úžasný dárek :). Kačenka mi prostě vyrobila tričko Hunger games s reprodrozdem ♥ áááááááách♥ úplně ho zbožňuju!

pondělí 8. prosince 2014

Prosincový shon a nějaké ty tipy pro Vás :)

Je pondělní večer... teprve pondělí a už jsem utahaná jak pes! A to mě čeká děsně náročný týden! A to ne kvůli tomu, že mám tento týden narozeniny, kdo by měl v tomto předvánočním shonu čas na nějaké narozeniny :D. Nene, jednoduše jsem už dva týdny školně totálně vytížená, píšu seminárky, protokoly, kazuistiky, dělám výzkumy a vážení ono to stále nekončí a ještě toho přibývá! Nejen, že tento týden budu do čtvrtka ve škole a ještě ve čtvrtek večer pojedeme na exkurzi na fakultku, kde si odprezentuji svou prezentaci s tou holkou, která mě nenávidí za to, že jsem ji zkritizovala její seminárku (spolupracovat s někým koho neznáte může být dost na houby, hlavně když ten někdo ani po dvou hodinách nedokáže pochopit, co má špatně a nakonec to odmítne jakkoli opravovat, a já se pod to pak musím podepsat, no to ani náhodou :D), ale hlavně v pátek jaksi nikdo nemohl vzít v práci směnu, a tak jsem se opět obětovala, v sobotu mám směnu od rána a v neděli se budu učit na zápočtové testy, které mě čekají příští týden. Paráda ne? Všechno nejlepší k narozkám a šťastné a veselé, Caroline! :D

Předchozí odstavec taky dost jasně vysvětluje, proč jsem zase dva týdny dělala na blogu mrtvého brouka. Ale jelikož se mi jaksi kupí věci, které bych s vámi chtěla sdílet, hodlám se nyní pustit do článku ve stylu "všehochuť", snad to zvládnu i po čtyřech hodinách spánku a úmorném dni (víte, když se vrátím domů, tak zde není šance na odpočinek - z mého pokoje se stává holubník a kancelář, o které si mí sourozenci zřejmě myslí, že když tu jsem, tak má úřední hodiny, z mého telefonu nějaká linka důvěry a můj profil na fb má někde zřejmě nápis "vyřeším všechny vaše problémy", o kterém nevím :D).

Ale aspoň je život veselejší, no ne? A když už jsme v tom děsivě depresivním období věčných mraků, smogu a mrazu, pak to znamená, ŽE JE TU OBDOBÍ ČERVENÝCH RTĚNEK! Nevím jak vy, ale já už mám zase od podzimu nutkání chodit s výrazně rudými rty, a tak se s vámi podělím o dvě krásky, které mi už nějakou tu dobu v šerých dnech dělají radost.

Oriflame beauty - Fabulous red
Co se člověk po těch letech používání nedoví (ne že bych léta používala jednu rtěnku, kupovala jsem si ji opakovaně :D), tak ono je to rtěnka, která zvětšuje rty? Tak to proto ten chladivý pocit po nanesení? No, fajn že to vím. Každopádně je tohle můj miláček červených rtěnek, zbožňuji ten odstín, výdž a ano, i ten chladivý pocit po nanesení, který někteří nesnesou :D. Je úžasně pigmentovaná a bohužel mi už dochází.
Je to krásně tajemná červená, která mě ani po letech nepustila.


Oriflame Giordani Gold Scarlet collection - Carmine
Tato vášnivá karmínová slečna je opět z Oriflame, což asi dokazuje, jak moc rádi v zimních měsících sedíme na zadku a objednáváme z katalogů :D. I když se mnou bydlí nějaký ten čas, moc opotřebovaná není. Zřejmě jsem se dost dlouho držela zuby nehty předchozí červené, nyní to však férově střídám.
Je to živější a veselejší odstín, než předchozí, a tak i když bude zřejmě vždy až na druhé místě, využití si najde.
Jaké jsou vaše červené oblíbenkyně? Taky je nosíte nejraději v podzimním a zimním období, nebo v tom neděláte rozdíly?

Tip na účes
Když už tak hrabu v tom foťáku, mám pro vás pěkný typ na účes :). Jedná se o kombinaci malého holandského copu vepředu, který směřuje od levého temene hlavy do pravé strany, kde jej později připletete do obyčejného zkoseného francouzského copu (může být klidně zase holandský, já jsem ho zrovna chtěla volnější a zvolila jsem obyčejný).

Pro ilustraci přikládám fotečky :) (ano, s tím svetrem a límečkem to vypadá dost šprťácky :D)
Tip na knihu
Miláčkové, po dlouhé době jsem přečetla knížku, která není sci-fi a líbila se mi! Nebyla úplně dokonalá, a své výhrady samozřejmě řeknu v hromadném knižním článku, ale myslím, že v tomto počasí je takový romantický knížní road trip perfektní volbou! Aspoň si hezky spravíte náladu a odprostíte se od prosincového shonu. 
Takže všem doporučuji Na hraně zapomnění! (navíc ta nádherná obálka...)


Na závěr se vám svěřím se svou novou mánií - konečně mi dorazily z e-baye nějaké ty washi pásky, a tak oblepuji co se dá - sešitky, krabičky, nádobky, dárkové kartičky... vypadá to na velice barevné Vánoce :D


Snad tohle rušné období zvládáte lépe a užíváte si sváteční nálady a všech příprav. Upřímně se těším na to, až na to budu mít čas i já, doufám, že to nastane dřív než na Štědrý den :D:D.

Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

pátek 21. listopadu 2014

Přečteno za říjen, aneb. má sci-fi a fantasy mánie propukla naplno

Ok, kecám. Je to "Přečteno za říjen a půlku listopadu", ale sami musíte uznat, že by to znělo dost blbě. Nejspíš bych to pořád odkládala, protože mé čtení je nekončící proces, při kterém dočtu jednu knihu a otevírám další, v horším případě jich rozečtu víc najednou a už si pomalu připravuji další seznam knih, které si budu chtít přečíst potom. Ono se pak těžko určuje, kde si říct stop a napsat článek, ale raději to udělám hned, i když mám rozečteno plno dalších knížek, než abych dopadla jako minule a vypisovala 16 knih najednou.
Nečtenáře můj další knižní článek jistě nepotěší, ale pár čtenářů, se kterými se můžu podělit o své zážitky se jistě najde, a tak si na ten další knižní článek zase troufnu :D.


sobota 15. listopadu 2014

Kosmetické radosti za pár kaček (Ziaja♥ Essence♥)

A je tady zase kosmetika! Tentokrát kupovaná :D kdyby měl někdo zase potřebu říkat něco ve stylu, že píšu články jenom o tom, jak pořád něco vyhrávám, že Laleh? :D
Ne, tentokrát jsem si už udělala radost sama, a je to radost o to větší, že mě to zas tak moc nestálo :D

Ach ano, málem bych zapomněla na můj klasický omlouvací začátek! Opět jsem dlouho nepřispěla žádným článkem, ale to dokážu jenom já být v tak krátké době 2x nemocná :D ať žije podzim a má křehká imunita.

Ziaja♥
Někteří si možná vzpomenete, jak jsem v září psala o návštěvě polského obchůdku s kosmetikou Ziaja. Z vzorků, které mi hodná paní darovala k minulému nákupu jsem byla tak nadšená, že jsem musela opět podniknout cestu do Polska a krémík si koupit, a nejen to. Sice mi to zabralo celý den, protože když jedu do Polska s rodinkou, tak to zahrnuje nákupy jídla, oblečení, návštěva rodiny, vyřizování a tak celý den lítáme, jezdíme, dokud vše nevyřídíme, ale co, stálo to za to.


sobota 1. listopadu 2014

Rtěnky Gabrialla Salvete - Novinka Al bacio a stařešinka Dolcezza :)

Vítám vás u slibovaného kosmetického článku, kterým bude srovnání dvou rtěnek od Gabrielly Salvete. Jednu rtěnku jsem získala ve výherním balíčku a druhou jsem vyhrála k testování, takže bych se s vámi moc ráda podělila o svůj názor na tyto dvě dámy.

Neberte to prosím přímo jako recenzi, jsou to pouze mé dojmy z obou rtěnek, a bohužel nemám možnost srovnat víc rtěnek z jedné řady (což by bylo mnohem objektivnější), a tak se budu bavit pouze o svých dvou odstínech :).




(Nahoře - Al bacio 02 My dream, Dole - Dolcezza 05 Carezza Scarlatta)

A protože jsem už předem avizovala, že bych je ráda srovnala, uděláme to formou takového malého souboje :).

neděle 26. října 2014

Výjimečně velice kecací článek, aneb. doháním, co jsem v říjnu zmeškala

Téměř celý říjen jsem se vůbec neozývala, nezveřejňovala články, nekomentovala vaše blogy, i když jsem se na ně sem tam tajně mrkla :D. No, takže jsem buď:
1. Pracovně a studijně zcela vytížená
2. Příliš líná a unavená na to, abych něco psala
3. Žiji těď ve světě knih a úplně mimo realitu
4. Věnuji se lidem okolo mě a na blog mi už nezbývá čas
5. Všechny předchozí důvody

Ach ano, odpověď číslo 5 je zcela správně :D. Ale protože mám blogování ráda a chudák blog už umírá nedostatkem podnětů, a protože se konečně chystám řádně projít všechny vaše blogy (nejen zběžně a nepozorovaně), měla bych vás zahltit tím, co se za tento měsíc dělo - čili rozeberu důvody své neaktivity a podělím se se svými strastmi obyčejného smrtelníka.

Já blázen si myslela, že když jsem si v letním semestru nabrala tolik předmětů, budu mít v tomto ročníku poměrně klid, no to bych si k tomu nesměla dát brigádu v dětském koutku :D. Mé týdny vypadají tak, že jsem v sudé týdny od pondělí do pátku (DO VEČERA!!!) ve škole, celý týden se nevyspím, protože musím vstávat v 5:10, 6:30 a v podobných časech, ale jako správná sova nejsem schopná jít spát před půlnocí :D.


(No dobře, někdy to ranní vstávání nebylo až tak na škodu, ono je na to rozednívání a východ slunce i pěkný pohled, ale upřímně? Raději bych spala a ten pohled ponechala někomu jinému :D)

pátek 3. října 2014

Přečteno za prázdniny (a září)

Přeji krásný večer. Dnes jsem tady s dlouhým otravným seznamem všech přečtených knih. Původně jsem každou knihu chtěla rozebrat mnohem víc a to v několika článcích, ideálně po sériich, jenže knih neustále přibývalo, a já stále četla a články nepsala :D. Nechtěla jsem to však nechat plavat, a tak se pokusím každou alespoň stručně okomentovat a ohodnotit. Pro mě osobně je to na blozích dost užitečné, pomáhá mi to s výběrem knih, a do knihovny chodím s jasným cílem - ukořistit vše, co mě na internetu zaujalo. Doufám tedy, že to pomůže i vám a pokud jste některé z nich četli, moc ráda bych znala váš názor.

Jen bych měla upozornit na to, že jsem 5 dlouhých let nečetla - škola mi jaksi veškerou četbu znechutila a už jsem po žádné knize jen tak pro zábavu nesáhla. Na jaře se však stal zázrak a povstalecká trilogie Divergence a další antiutopická trilogie Hunger games mě do víru čtení opět dostaly. Zjistila jsem tedy, jak moc mám ráda sci-fi, fantasy, a že po těch letech ještě ráda sáhnu po dívčích románech.

ROMÁNY PRO ŽENY, DÍVČÍ ROMÁNY


Nebezpečná láska - Kateřina Petrusová
Začnu českou autorkou, která mi svou první knihou mafiánské série úplně vyrazila dech. Určitě nikdo z nás od české autorky tak skvělý výkon nečekal, a ono se to stalo! Petrusová vás dokáže vtáhnout do děje a už nepustit, to kvůli ní jsem místo spánku v noci bděla a do pěti do rána četla, protože jsem ji nemohla pustit z ruky.
Každá žena a dívka má přece ráda romantiku, ale tato kniha mi nabídla mnohem víc. Samozřejmě i když je to mafiánská série, tak řekněme si to popravdě - o tu mafii tam až tak moc nejde :D, ale na začátku mě moc bavilo sledovat přístup Paige k dítěti v těle dospělého muže (néé, není to žádné scifi, pouze psychický následek autonehody :D), no když se uprostřed knihy úplně všechno od základu změnilo, byla jsem zažraná ještě víc.
První díl je podle mě ze všech tří nejlepší a vřele ho doporučuji :). Za mě rozhodně 5 hvězdiček.




Nepřítel mého nepřítele
A teď se vám musím přiznat - čtení tohoto dílu jsem si nejspíš tak trochu pokazila sama tím, že jsem si nejdřív přečetla ten třetí. No ano, takto to dopadá, když čekám, než někdo vrátí knihu do knihovny a už mě to čekání přestane bavit :D. Každý díl tvoří nový příběh a není potřeba znát ten předchozí, takže vám tu četbu nijak nepokazí, ale samozřejmě se tam objevují známé postavy z předchozích dílů a tak se připravíte o překvapení, když budete druhý díl číst až po třetím :D.
Z toho vyplývá, že v tomto případě nedokážu být objektivní a říct, zda kniho byla opravdu o tolik horší, nebo za to může předem prozrazené rozuzlení, každopádně jsem při čtení knihu odkládala a dočítala jsem ji spíš z donucení. Pro mě to byl tedy mnohem slabší čtenářský zážitek, což ale neznamená, že to pro vás nemůže být skvělá četba, jen si nezkazte překvapení tak blbě jako já :D.



Zakázaná přitažlivost
A zde je ten viník, který mě donutil ke čtení, aniž bych měla přečtený předchozí díl. Ale co, stálo to za to :D. Obr Henry a malá drzá blondýnka je skvělá kombinace. Celé to bylo milé, hravé a sympatické, samozřejmě v tom není třeba hledat žádný hlubší smysl, kniha toho ve vás moc nezanechá, ale zaručeně pobaví, a to bylo v tomto případě přece účelem. Moc jsem si to užila, a tak se vůbec nebudu zlobit, když bude Petrusová psát dál a dál.









S hlavou v oblacích (pejru)
Nakonec jsem neodolala a vypůjčila jsem si i krátkou novelu přibližně o 100 stránkách. Bylo to tedy takové hezké romantické počteníčko na jeden večer. Mám daleko radši romány, ideálně 300-400 stran - ani příliš dlouhé, ani přílíš krátké, takže na tak krátké knížky nejsem vůbec zvyklá. Konec byl velmi osekaný a příliš idylický, blééé, až takto pohádkové konce vážně nemusím a právě kvůli tomu ubírám jednu hvězdičku. Jinak je to ale opět velmi povedený kousek od Petrusové :).



Roztomilé malé lhářky - Sara Shepardová
Určitě je všem jasné, že jsem se do této knihy pustila kvůli seriálu. Možná, že kdybych byla o pár let mladší, byla by to pro mě pecka a pokračovala bych i dalšími díly, možná taky ne...
Každopádně to bylo čtivé, stále nevím, jestli mi rozdělení vyprávění mezi čtyři hrdinky vadilo nebo ne, ono ta kapitola měla tendenci vždy skončit v tom nejlepším a přeskočit do vyprávění jiné dívky :D. Nic moc jsem od toho čekala, moc jsem toho ani nedostala, ale stejně jsou mé dojmy převážně pozitivní, a další díly už prostě vidět nemusím.







SCI-FI, FANTASY

Vampýrská akademie - Richelle Mead

pátek 26. září 2014

Když chce chlap nakupovat...

Já vím, zní to jako úplné sci-fi, ale vážně, ten můj miláč objevil jedno nákupní centrum v Polsku, o kterém mi pěl ódy jak je obrovské, a že tam určitě konečně nakoupíme pěkné a kvalitní boty a oblečení za normální ceny. Jasně, v Ostravě máme těch obchoďáků přece víc než dost, ale už si tady vážně nedokážu nic vybrat.
S prominutím i šmejdské hadry, u kterých je vám už na první pohled jasné, že vydrží sotva pár měsíců, prodávají za neskutečné ceny, no o botách ani nemluvím, mám neustále nedostatek bot, protože se mi všechny, ať jsou jakkoli drahé, po půl roce rozpadnou. Jasně, nekupuji nic luxusního, na to fakt nemám, ale nemám ani na to, abych si co půl roku kompletně obnovovala botník, takže je pak vážně smutné snažit se sladit to co mám a v horším případě nějakou dobu chodit v rozpadlých botách. Samozřejmě si vždy sháním nové, ale co se týče bot, je to pro mě extrémně těžké - JÁ NESNÁŠÍM NAKUPOVÁNÍ BOT!!! Buď jsou špatně číslované, mám 39, ale kolikrát velikost boty vůbec neodpovídá svému číslu, platí to pro ty běžné prodejny jako je CCC, Deichmann, ještě v Humanic myslím měli číslování vždy správné, ale třicet devítky jsem samozřejmě nenašla, protože jsou vyprodané hned jako první, a vypadá to, že do Ostravy moc zboží nikdy nedovezou :D. Takže si boty, které by mi sedly sháním extrémně dlouhou dobu (co máš dneska s tím slovem "extrémně", Caroline?), světe div se, opět jsem si v Polsku žádné nekoupila, ale neztrácím naději :D.

S oblečením je to tady dost podobné, jako by sem vozili jen nějaké zbytky, které jinde nechcou, a když už najdu nějaký pěkný kousek, tak je cena tak přemrštěná, že se musím zasmát :D. Ne, fakt za tričko nedám 600 Kč, to se nezlobte (a to se tady nebavím o žádném luxusním a kvalitním tričku :)).
No, můj miláč má úplně stejný problém (i když on je zrovna ten typ, který si předražené tričko koupí :D), a proto se s takovým nadšením rozjel do Polska - se mnou a s jeho praštěnou navigací :D.

Ta cesta měla totiž být úplně jednoduchá, stačilo dojet do Českého Těšína a odtamtud najet na dálnici, která nás dovede až na ono místo, ale jen miláč dokáže klidně 5x špatně odbočit, a to nejen cestou tam, ale i zpátky :D a ještě se v autě vztekat, jak je navigace na hovno, cesty na hovno a řidiči na hovno :D NO PROSTĚ CHLAP, ON ZA NIC NEMŮŽE :D:D.

Naštěstí jsme se nějak dostali tam i zpátky a ještě si pěkně nakoupili, no a o čem jiném by tento příspěvek byl, než o těch úlovcích :D.

TAMTADADÁÁÁÁ!

Ano, já vím, zase ta černá, ale na mou obranu, když jsem hledala svou novou koženou bundičku, dívala jsem se hlavně po těch krásných hnědých a měla jsem jich několik vybraných, jen se rozhodnout, kterou nakonec koupit, a pak jsem narazila na tuto.


To focení oblečení mi vážně nejde, já vím :D a už si vážně nutně potřebuji nabarvit vlasy! Každopádně bundička vypadala luxusně, na dotek tak příjemná, že jsem tam jen stála a zkoumala ji... Cena samozřejmě příšerná, takže jsem si ji nehodlala ani vyzkoušet, no miláč byl jiného názoru a ke zkoušení mě málem nutil, protože se mu zamlouvala stejně jako mně. Pak mi vyrazil dech svým dotazem, jestli když mi na ni přispěje, tak si ji vyzkouším - AŽ TAK SE MU LÍBILA :D. Takže drahá, ale krásná bundička už je u mě doma a vůbec si nestěžuji :D. Oproti ostatním, ve kterých jsem ani nemohla pohnout rukama, je tahle úžasně pohodlná a úplně zbožňuji ten detail připomínající hadí kůži (ne že bych měla nějak ráda hady, ale tady mi to ani jako had nepřipadalo, možná proto, že je kůže matná...).

No opravdu doufám a věřím, že mi dlouho vydrží a nerozpadne se po půl roce nošení... 
Bundičku jsem koupila v Reserved :). Cena: Nekřesťanská :D

Mým prvním kouskem však bylo šedé ultrapříjemné a pohodlné tričko s dlouhým rukávem a černým koženým detailem kapsičky a zipem na jednom rameni. Objevila jsem ho v Bershka, kterou jsem vůbec neznala, a kde bych nejraději vykoupila půlku obchodu :D. Ceny byly úplně v pohodě, a tak jsem se tam nakonec vrátila i pro jednoduchý černý zapínací svetřík, který je pro mě naprostou nutností, a ten starý co mám je už ostuda nosit :D. Na sobě vecičky bohužel vyfocené nemám, jsem ráda, že vůbec píšu tento článek - po víc jak týdnu! :D

Největší radost mi však udělalo to, že jsem narazila na prodejnu Ziaja♥.
Už jsem o této kosmetice slyšela tolik chvály, sama jsem mohla vyzkoušet jednu micelárku, a ceny jsou prostě boží, protože (jak jsem se dočetla) tato značka dost ušetří na obalech a propagaci, a tak může prodávat kvalitní kosmetiku za nízké ceny. Když jsem viděla to množství všech barevných krabiček, bylo mi jasné, že bych vybírala hodiny, a tak jsem jen zaskočila pro oční krém, nechala jsem si ho doporučit od moc milé paní prodavačky, která mi odpovídala na všechny dotazy, a k nákupu mi dala i vzorečky krému z nové řady z listů zelené olivy - A VY VÍTE, JAK MILUJI VZORKY!


Kdybych věděla, jak je to úžasné, tak bych měla připravený celý seznam věcí, které si pořídím!

Oční krém je skvělý, stál mě v přepočtu nějakých 80 Kč. Kolem očí mám pokožku velmi suchou a poslední dobou i hodně citlivou a rychlostí světla se mi tvoří malé vrásky, grrr. Takže jsem chtěla něco hodně hydratačního na citlivou pokožku.

Krém funguje na bázi fosfolipidů, která dělá kdoví co a napodobuje strukturu pokožky - hlavně je bez vůně, silikonů, barviv a podobných "svinstev", což bylo v případě očního okolí nutností a má oční víčka se konečně mají jako v bavlnce :D. Vážně netuším jak přesně to funguje a nejsem žádný odborník na složení krémů, ale svůj účel splňuje, krásně hydratuje, nedráždí a zklidní oční okolí, a tak si ho nemůžu vynachválit a všem ho s radostí doporučím.


Ještě víc mě ale nadchnul právě krém z nové řady - listy zelené olivy, který si prostě budu muset pořídit, až mi dojdou vzorečky :D. Krém není mastný, je lehce a velice příjemně voňavý, chvíli mi to připomínalo Niveu, ale je o něco svěžejší. Na to že není mastný je moc příjemný, pokožku úplně rozmazluje. Je určen pro všechny typy pleti, což je podezřelé, já vím, ale na mou smíšenou pleť je perfektní, nelesknu se po něm jak blázen, rychle se vstřebává a přitom krásně vyživuje a hydratuje, jsem zvědavá, jak dlouho o něm budu pět ódy, ale zatím to vypadá, že velice dlouho. Navíc je cena krému úplně směšná, podle toho, co jsem vyčetla na netu


Ehm, k těm cenám. Ziaja vyjde docela levně i tady v Česku, ale přece jen je dražší, když se tady dováží, a tak i z toho důvodu jsem se k Ziaji dostala až teď. No logicky, jsem přeci rodilá polka a v Polsku se vyskytuji dost často, tak proč zbytečně připlácet za kosmetiku z mé rodné země? :D Bylo by to trochu na hlavu. Při příští návštěvě to vidím na pořádný nákup!

Z mých nákupů je to tedy všechno, miláč si samozřejmě nakoupil taky, na rozdíl ode mě sehnal parádní boty, které jsem mu vybrala :D, a tričko - nikdy jsem si nemyslela, že mě bude bavit vybírání pánského oblečení, ale už tomu tak nějakou dobu je a miláčovi všechno moc sluší.

Snad jste na mě nezanevřeli kvůli mé opětovné neaktivitě na blogu, nejen že začala škola a práce v dětském koutku, ale jsem poslední dobou úplně bez energie, nevím jak vás, ale mě to chmurné počasí vždy uspává, poslední roky každou zimu skoro prospím, kdyby nebyla ta škola, snad bych se vůbec neobtěžovala vylézat z domu, jsem jak lední medvěd (Lední? CO to melu! Prostě jako medvěd! :D). Jsem zvědavá, jak tuto zimu zase přetrpím, když už teď sluníčko skoro nevidím...

Tak snad jste o něco odolnější a stále plní energie :)
Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

neděle 14. září 2014

Výhra v giveaway a líčení se stínem Essence

Přeji vám krásné nedělní odpoledne. Dnes bych se s vámi chtěla podělit o jednu radost. Ano, zase vás budu štvát, ale povedlo se mi vyhrát krásnou giveaway na blogu Something sometimes a nemohla jsem vám dárečky neukázat.

Výhrou byl tento balíček, ve kterém se nacházel primer a bb cream od Rimmelu, lesk na rty a stíny od Essence, řasenka od Dermacolu a lak na nehty z Oriflame.


Největší radost jsem měla z primeru, protože (Caroline, styď se!), jsem žádný neměla :D. Je moc příjemný a vážně mou pleť zmatní, což je v mé T zóně docela výkon. 
Samozřejmě lak na nehty mě potěší vždy, tento bude podle mě hezky kombinovatelný s jinými barvami, a už mě napadl i nějaký pěkný jarní nail art, jenže do dalšího jara máme dost daleko :D. 
BB cream na začátku vypadal, že je na mě moc tmavý, ale nakonec byl na pleti úplně v pořádku. Samozřejmě není moc krycí, takže nezastoupí můj stálý Make-up, ale čas od času se určitě hodí :). Lesk na rty mi okamžitě zabavila mamča, což mi nevadí, protože lesky vůbec nepoužívám, a ona z něj měla ohromnou radost. 
Co mi už trošku vadí je, že jsem přišla o řasenku, zatím se o ni dělím, ale vypadá to, že mi ji mamča zabaví úplně, protože je s ní moc spokojená. :D
Po prvním použití řasenky jsem byla nadšená, dodávám i fotku. Řasenka mi řasy krásně oddělila, prodloužila a z čeho jsem byla nejvíc v šoku - krásně mi je natočila a zafixovala. 


ALE - při druhém, třetím, čtvrtém použití se mi nepodařilo docílit stejného výsledku, což uvidíte i v následujícím líčení. Nevím jak je to možné, ale samozřejmě to neznamená, že je řasenka špatná, jen je asi práce s tak obřím a hustým kartáčkem a mými malinkatými řasami dost ošemetná. 

Už jste si nejspíš všimli, že jsem se zmínila o nějakém líčení - ohoho. Já blázen! :D Když už jsem vyhrála ten fialový monostín, samozřejmě jsem ho musela vyzkoušet. I když se ke mně takovéto odstíny vůbec nehodí, i když používám vždy zemité barvy, nebo odstíny do růžova, meruňkové a podobné barvičky, ale co, za zkoušku nic nedám.

Vážně jsem se pokoušela o hezký výsledek, a i když mi fialová k mé světlé pleti, modro-šedým očím a zrzavým vlasům tak úplně nesedí, tak nemůžu říct, že by to bylo tak příšerné.


Nemohla jsem si odpustit trošku té teplé barvy v podobě měděné tužky na spodní víčko.

čtvrtek 11. září 2014

Mé milované saláty♥

Dnes vás vítám u tak trochu receptového článku (to tu ještě nebylo :D), ve kterém jsem se rozhodla vám představit dva ze svých salátových oblíbenců. Jsem milovnicí dobrého jídla (tedy toho, co mi chutná, protože dokážu být děsně vybíravá...), a nejraději ze všeho mám všechny možné druhy salátů s různými zálivkami, dresingy, takže nečekejte nic šíleně zdravého, ale čekejte něco vážně chutného. Tento týden jsem rodince dělala dva z nich, a tak jsem se snažila rovnou vše i zdokumentovat, abych vám ty chuťovky pak mohla taky ukázat :).

Doufám, že některé z vás tímto inspiruji, a že vám hlavně bude chutnat. Ale konec vykecávání, pusťme se do přípravy.

Salát se sušenými rajčaty♥

Tohle je u mě král mezi saláty. Jezdíte někdy Regio Jetem? A dali jste si ve vlaku některý ze salátů? No, dva z nich nestojí za nic, ale ten se sušenými rajčaty mě dost zaujal, nebyla  to tak šílená pecka, ale udělaný doma by přece mohl být úžasný. Když mi někde něco zachutná, tak hezky zanalyzuju složení, zapamatuji si ho a potom si to doma udělám sama, což se mi taky podařilo a výsledek byl neuvěřitelný. Navíc s domácím dresingem - miluji ten salát!!!

Na salát potřebujeme: 

Sklenici sušených rajčat - seženete ve všech možných supermarketech, vypadají hrozně, mají zvláštní vůni, ale věřte mi, v salátu budou chutnat skvěle!
Schwarzwaldskou šunku - správně by to mělo být prosciutto, ale je drahé, a ani mi tak moc nechutná, schwarzwaldská šunka mi prokáže mnohem větší službu.
Salátový mix - V tomto případě se nevyplatí kupovat různé saláty zvlášť, pokud teda neděláte salát pro 20 lidí :D. Nejlepší je mix, kde bude nějaký ten ledový, nebo jiný zelený salát, nějaký červený salát a rucola, ale ne vždy seženete přesně takový mix, což není až tak velký problém, hlavně aby tam byly aspoň dva správné druhy.
Hořčicový dresing - samozřejmě se nějaké dají koupit a pár jsem jich zkoušela, ale ne, nejsou vůbec dobré, a tak se vám za chvilku budu snažit popsat výrobu svého dresingu :).
Nesolená slunečnicová semínka - Snažte se je nesníst než doděláte salát :D.


Na dresing potřebujeme:

Plnotučnou hořčici
Malinko Kremžské hořčice
Trošku kečupu - já vím, za to by mě všichni televizní kuchaři zavřeli :D
Šťávu z citronu
Zelenou petrželku
Menší cibulku
Sůl
Cukr
Olej - nejlépe samozřejmě olivový, ale taky ho většinou nemám :D

Příprava dresingu:

Bohužel při přípravě nepočítám lžíce ani nic podobného, pokaždé dělám salát pro jiný počet lidí, takže tomu přizpůsobuji i míry a vše dělám od oka a ochutnávám, takže mě nezabijte, ale neřeknu vám přesně kolik čeho dávám :D.
Začnu s plnotučnou hořčicí, té dám do misky oproti ostatním ingrediencím nejvíc, je to takový základ řekněme. Do toho dám trošku kremžské pro trošičku ostřejší chuť a trochu kečupu, protože to tak prostě chutná lépe, chutě se hezky vyrovnají. Cibulku nakrájím na drobné kostičky, většinou mi úplně stačí půlka malé cibule. Přidám přiměřené množství nasekané zelené petrželky, nakapu trochu citronové šťávy a poté už jen dochucuji. Trošku soli, trošku cukru, abych vyrovnala kyselost, vše ochutnávám, dokud se mi dresing nezdá chuťově tak akorát. Nesmím zapomenout na olej, toho tam dávám poměrně dost, skoro jako hořčice, jde hlavně o správnou konzistenci. Nakonec vše rozmixuji tak, aby nebyly cítit kousky cibule a dresing byl jemný, nezapomeňte ochutnat i potom, aby byl vážně perfektní.
I já jsem s tím začínala takto naslepo a znala jsem jen víceméně ingredience, tak snad jsem vám přípravu aspoň trošičku objasnila. Výroba dresingu je tou nejtěžší částí, ale vážně to stojí za to, a teď už můžeme přejít k salátu.



Příprava salátu:

Do velké mísy vysypeme zakoupený salatový mix. Sušená rajčata nakrájíme na menší kousky, jsou naložená v oleji, takže z toho při krájení budete mít pěkný binec na desce :D. To samé uděláme se Schwarzwaldsou šunkou, a nakonec do salátu hodíme slunečnicová semínka. Na závěr polijeme hořčicovým dresingem a vše pořádně promícháme, aby se chutě spojily. Podáváme s opečeným toustovým chlebem, nebo opečenou bagetkou. Vidíte? Já říkala, že tohle už bude hračka. 
Tento salát vás navíc dost zasytí, takže ho můžete podávat i místo oběda.


Škoda, že neumím básnit, napsala bych báseň o tom salátu :D. Je to prostě nebe v ústech.

Hawai salát♥

Na tento jsem pro změnu narazila v jedné restauraci, a opět jsem ho musela vyzkoušet i doma :D. Stal se z toho oblíbený salát naší domácnosti a vždy mě nutí ho zase dělat :D.


Potřebujeme:

Salátový mix, nebo jednoduše ledový salát a mrkev - V Albertu prodávají velký family mix, který je na tento salát perfektní, ale úplně stačí nakrájet ledový salát a nastrouhat do něj mrkev.
Kuřecí prsa
Ananas v plechovce
Kukuřici v plechovce
Cherry rajčata - navíc přidávám i salátovou okurku, ale ta tam vůbec být nemusí :)
Dresing Hellmanns - Tisíc ostrovů - tentokrát si dressing nevyrábím, protože ten kupovaný je prostě perfektni :).

Příprava:

Do obří mísy dáme salátový mix. Cherry rajčátka nakrájíme na půlky, okurku na poloviční plátky, či na kostičky, je to úplně jedno, a přihodíme malou plechovku kukuřice, samozřejmě zbavenou vody. 

Kuřecí prsa nakrájíme na malé kousky, můžou být i nudličky, ale já upřednostňuji různotvaré kousky, ne příliš malé, aby se při smažení nevysušily. Kořením je pokaždé jinak, vždy sůl, pepř, ale někdy mám chuť na kari, jindy je prostě posypu kořením na kuře, někdy přidám bylinky, je to na vás, vůbec není na škodu něco ostřejšího a orientálního. Necháme je chvíli hezky nakořeněné.

Mezitím se zbavíme vody z ananasu. Pokud máte ananas na kolečka, nakrájíme ho na menší kostičky.
Připravíme si pánvičku a usmažíme si kuřecí maso, když je maso hotové, přihodíme k němu na pánvičku kousky ananasu. Jednou se mi stalo, že jsem zapomněla ananas osmáhnout a hodila ho do salátu tak jak byl, vůbec to pak nebylo ono :D.


Maso a ananas necháme vychladnout, takže to hodíme do nějaké mísy a hezky na balkon :D. To mám vždy čas uklidit kuchyň a začít připravovat topinky a prostírat stůl.

Když je maso s ananasem vychlazené, můžeme jej přidat do mísy a všechny ingredience promíchat.
Na závěr přidáme dresing a opět promícháme.


Mmm a salátek je hotov. Podáváme opět s opečeným toustovým chlebem, nebo bagetkou, a zase je to salát tak sytý a bohatý, že si ho můžete klidně připravit k obědu.

Dobrou chuť :)

Co vy a saláty? Jíte je často? A máte nějaké oblíbené? Já osobně teda trpím, když jsem delší dobu bez salátu :D.
Doufám, že se vám "recepty" líbily a snad něco z toho i vyzkoušíte :).

Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

pátek 5. září 2014

Mí srpnoví oblíbenci

Sice už je září, ale co, díky té příšerné práci, kterou jsem tento týden konečně ukončila, jsem blog nehorázně zanedbávala, ale srpnové oblíbence si ujít nenechám.

Pro ty, které zajímá, co se se mnou takovou dobu sakra dělo! :D
Na začátek jen pár vět k mému nedostatku času a energie. Už nikdy - a to říkám tady přede všemi, takže mě profackujte, kdybych to porušila :D - nevezmu tak příšernou brigádu, která mi bude ničit psychiku i zdraví a vezme mi veškerý volný čas. Ono prodávání ani není nic pro mě, moc dobře víte, že mě nejvíc baví práce s dětmi, ale každý si občas potřebuje přivydělat a nemáte vždy ten nejlepší výběr, tak vezmete něco, co je úplně mimo váš obor. Samotná brigáda prodavačky by mi až tak nevadila, ale tohle byl něco příšerného. Dvanáctky v prťavé prodejně, stále na nohách a na jednom místě, dokonce vám seberou i židličku, abyste si ani na vteřinu nemohli sednout a na nějaké přestávky můžete zapomenout. Navíc je to úplně zoufalé, protože máte vysoké ceny a lidi buď nechodí vůbec, nebo vám chodí za ceny nadávat, jako byste je určovali vy sami, nebo vás prostě chodí obtěžovat chlapi... v životě to na mě nezkoušelo tolik chlapů jako za pultem, nejdřív mi ty lichotky dělaly radost, ale když to slyšíte po padesáté, tak už je to otravné a ti chlapi si asi vážně myslí, že s každým z nich hned poletím na kafe... Aby toho nebylo málo, tak po vás vedoucí řve za malé tržby, máte neustále nějaké problémy se zbožím, a celá komunikace s vedením i mezi vedením je jeden velký chaos, vedoucí se nakonec zhroutila jak psychicky, tak fyzicky, a chudák leží doma, skoro se nemůže hýbat (ani se nedivím, když skoro nespala a celý den řešila všechny problémy na všech prodejnách, celý den byla v pohybu, skoro nejedla, navíc stresy, já bych se zhroutila už dávno předtím), takže jsem vypadla právě včas. Aby vás potěšili ještě víc, tak vám první výplatu zdaní, i když jste student, a kdo ví, jak to dopadne s dalšími výplatami, které mám dostat, ale hlavně že už jsem pryč a tato noční můra v prodejně sýrů pro mě skončila.

Díky kamarádce jsem získala práci v dětském koutku, a teď už se těším na týden volna a pak na školu (ano, vážně se těším na školu, není to vtip). Počítejte tedy s tím, že se na blog konečně vrátím a budu vás i nadále otravovat svými články :D. Už jste mi vážně chyběli a po dopsání oblíbenců se konečně vrhnu na vaše blogy :).

A teď konečně k oblíbencům!

FILM: Hvězdy nám nepřály - Já vím, jsem šíleně pozadu, ale konečně jsem zhlédla tolik opěvovaný snímek. Nebylo to něco, z čeho bych si úplně sedla na zadek, ale jednoduše jsem v srpnu lepší film neviděla. První polovina filmu je vážně vydařená, je to zábavné a oproti jiným komerčním filmům má tento vážně originální dialogy a opravdu jsem se hodně zasmála. Všichni říkali, jak celý film probrečeli, ačkoli jsem citlivka a brečím skoro u všeho, tady se to stalo možná jednou, a nezasáhlo mě to tak moc, jako jiné filmy, u kterým dokážu bulet i při pátém zhlédnutí. Teď si 90% lidí, kteří film viděli řekne, že jsem bezcitná, ale prostě ne, nevyvolalo to ve mně takové emoce a film je pro mě pozitivní, ačkoli na první pohled nekončí zrovna šťastně, pro mě to šťastný konec je, protože je to život, a je krásný, a hlavní hrdinka je dost moudrá na to, aby si ho dokázala vážit a užívat.

Polovinou úspěchu pro mě bývá vždy to, když si hlavní hrdiny oblíbím, další důležitou složkou je dobře zvolená hudba, která přesně dokáže podtrhnout celou atmosféru, a nesmí chybět velkolepý konec. Kromě zábavy a emocí i tyto požadavky film splňuje, a tak ho můžu s klidným srdcem přiřadit k oblíbencům :).

SERIÁL: Kravaťáci - Můj miláč se dočkal a já se konečně podívala na jeho oblíbený seriál. Sice to pro mě není žádná srdcovka, ale je pravda, že mě zaujal natolik, že jsem shlédla 2 série za týden, takže pokud se zrovna nemáte na co dívat, určitě doporučuji.

Možná bych z toho byla víc odvařená, kdybych byla chlap, ale nejsem, tak co už :D.(Ehm, i když, i pro ženy je to pěkná podívaná, hlavně díky Gabrielovi Machtovi :D)

pondělí 18. srpna 2014

7 věcí, které mi při čtení lezou na nervy!

Myslela jsem, že dnes poruším tradici a žádný pondělní článek nenapíšu, ale pak mě KONEČNĚ něco osvítilo a napadlo mě téma článku, ke kterému téměř nic nepotřebuji (na rozdíl od ostatních chystaných článků, ke kterým mi stéle chybí fotky a další drobnosti, a doufám, že se k nim někdy konečně dostanu!).

Jak jistě víte, během prázdnin se ze mě stala po letech opět velká čtenářka, skoro to vypadá, že nedělám nic jiného, ale bohužel dělám :D (ta brigáda, kterou mám, je to největší zlo, co mě mohlo potkat :D ale ještě se držím). Proto tento článek nemůže být jiný než knižní, ale nebojte, dnes to nebudou žádné recenze, dnes to bude takový odlehčený článek o čtení, snad se v tom někteří taky najdete a prozradíte i vy mně, které věci vás při čtení neskutečně štvou.

1. Věta "Je to jen knížka!"
Je to úplně ta nejhorší věta, kterou mi během, nebo po dočtení těžce emotivní knihy někdo může říct. V tu chvíli mám chuť použít fyzické násilí a donutit dotyčného/dotyčnou k přečtení, ať si taky pěkně popláče! Ale co si to nalhávám, někteří se do příběhu prostě nemusí vžít a neprožívají pak zároveň to, co knižní hrdinové. Ale vážně, když někdo čte a klidně i hodinu u toho brečí, tak mu prosím neříkejte, že je to jen kniha! :D
2. Běžné potřeby
Nikdy mě tak šíleně nenaštve, že potřebuji na záchod, nebo že už je mi vážně slabo z hladu, jako při čtení nějaké děsně napínavé knížky. Dokonce i sprchu se pak snažím co nejvíc urychlit a je vážně otravné, že musím knížku odložit pokaždé, když do sprchy jdu. No, kdybych měla vanu, tak čtu i tam, ale čtení ve sprchovém koutě mi jako zas tak dobrý nápad nepřijde. :D
3. Když okolí nechápe, proč jsem probděla noc kvůli knížce.
Noc je prostě úplně ta nejlepší doba na čtení, a já jako správná sova zůstávám i běžně vzhůru do pozdních nočních hodin, ale když se začtu... pak se mi to může prodloužit i do ranních hodin. Když mám večer v ruce poutavou knihu a ještě se neblížím ke konci, pak je úspěch, když ji odložím ve dvě v noci. I tři hodiny jsou vlastně docela úspěch. Ale když knihu dokážu odložit teprve v pět ráno, pak se dost blbě vysvětluje, proč jsem se vůbec nevyspala. Když ono je v celém baráku takový klid, můžu si ležet pod peřinou, nepotřebuji ani jíst (je přece noc) a růžová lampička mi vytváří skvělou atmosféru, jak tedy můžu jít spát, když mám v noci ty nejlepší podmínky, a jsem do příběhu tak děsně zažraná? :D Snad to někdy mí nejbližší pochopí a přestanou mě považovat za blázna :D.
4. Když je kniha moc velká a těžká.
Sice ty velké bichle vypadají krásně, ale pro čtení je to totálně nepraktické. Vleže se taková 600ti stránková kráva dost blbě drží, věčně z toho bolí ruce, a že bych si ji mohla držet jen v jedné ruce, o tom nemůže být řeč. Ono když je kniha moc krátká, tak je problém zase v tom, že skončí moc brzy a spousta informací mi tam chybí, takže vás všechny prosím (ano, vás, autory čehokoli), pište knihy, které budou mít okolo 300 stran, děkuji. :D
5. Když se autorka rozhodne zničit, nebo zabít hlavní hrdinku, kterou jsem si tak zamilovala. 
Jak můžou? Jako vážně, já nepotřebuji mít všude šťastné konce, ale když se autoři rozhodnou vytvořit někoho tak skvělého, co je vede k tomu, aby se jich na konci zbavili? Jestli to pro ně bylo jediným východiskem, jak ukončit sérii, pak je to pěkně trapné a nenávidím je. No dobře, nenávidět je nemůžu, protože to bylo i tak povedené, a o to víc mě to zasáhlo, ale dělejme, že je stejně nenávidím :D.
6. Když mě na konci čeká až příliš šťastný happy-end.
Ok, teď si musíte myslet, že jsem cvok, protože jsem v minulém bodu nadávala na špatné konce, ale i některé z vás musí štvát ty příliš přeslazené kýče, které čekají na konci některých knih. Jedna autorka si zřejmě myslí (nebudu říkat která, nechci tu mít spoilery), že každý román musí končit zásnubami a svatbou. Jako vážně? Napíše super knížku, u které se skvěle bavím, a ukončí to prstýnkem a žili spolu šťastně až do smrti? Fuj... kde nechala všechny nápady?
7. Když musím knihy vrátit.
No, vzhledem k tomu, že si knížky půjčuji z knihovny, mě pak vždycky čeká srdceryvné loučení. Samozřejmě nikdo z mého okolí nechápe, proč bych chtěla mít knížku po dočtení ještě stále u sebe a proč přemýšlím o jejich koupi, ale já je vážně potřebuji! :D Potřebuji je mít ve své knihovničce a moct si vždy znovu nalistovat oblíbené pasáže. Nevím, jak to mají ostatní čtenáři, ale já ty bych si ty knihy nejraději nechávala, a hlavně bych nemohla číst e-knihy, protože ty totálně zabijí veškeré kouzlo (jasně, vím že je to praktičtější a ušetří to stromy, ale ty hmotné knihy jsou všechny tak nádherné ♥).

Pokud rádi čtete, pak mi nezapomeňte napsat, co při čtení nesnášíte vy, popřípadě, co na tom milujete. Snad jsem tímto článkem nečtenáře úplně neodehnala a snad mě nezavrhnete za to, že chystám pár knižních recenzí :D. Těším se na vaše komentáře.

Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

pondělí 11. srpna 2014

Další přírůstek od kosmetiky MOJE + letní nail art

Už v minulém článku jsem se věnovala nehtům, a ani dnes téma nezměním, protože nastal čas na zhodnocení nových matných laků od kosmetiky MOJE a dalších pár drobností, kterým jsem neodolala. 

V článku najdete také jeden malý letní nail art, který vás snad inspiruje, a i v deštivých dnech připomene, že je stále léto.


Kosmetika moje
Kvůli těmto matným lakům a díky další akci na poštovné zdarma (navíc jsem jako dáreček dostala tužku na oči) jsem neodolala, a objednala si další balíček od této cenově příznivé značky. Věděla jsem, že určitě nebudu zklamaná, protože jsem toho od této kosmetiky vyzkoušela už dostatek, a tak nové matné laky musely být moje.

Kosmetika MOJE nabízí matné laky v osmi krásných odstínech, i když bych je měla doma ráda všechny, nakonec jsem se zvládla rozhodnout pouze pro dva, a to nebesky modrý odstín číslo 6 a tělově růžový odstín číslo 8. Už dávno jsem také říkala, že bych ráda vyzkoušela balzámové rtěnky, a tak jsem si jednu konečně pořídila, a naprostou nutností bylo objednat si nové oční linky, protože mi mé používané už došly.

Na balzámové rtěnky jsem už sice pár recenzí viděla, a nyní se rozbíhají i recenze na matné laky, ale stejně bych je ráda zhodnotila i ze svého pohledu, snad vám to pomůže s rozhodováním :).

pondělí 4. srpna 2014

Jednoduchý letní nail art

Dnes vás vítám u nehtového článku plného letních barviček. Poslední dobou jsem nedělala vůbec nic složitého, díky tomu, že se mi pod ruku dostaly krásné láčky, mi úplně stačily jednobarevné, nebo dvojbarevné nehty, ale i tak vám určitě mám co nabídnout, co se týče inspirace na letní nehtíky. Nebudou zde chybět pastelové, neonové, ani třpytivé nehty, tak se pohodlně usaďte a zkuste to taky :).

Matné pastelové ombré s kosmetikou MOJE ♥
Jak vidíte, neodolala jsem a opět jsem objednávala kosmetiku Moje. Kdo si ještě nevšiml jejich nových matných laků v osmi krásných odstínech, to musí určitě napravit, protože jsou nádherné. Není to to jediné, co jsem objednala, a tak vám za nějaký čas zase nafotím a zrecenzuji výrobky, z kterých jsem opět (jaké překvapení) nadšená.

Láčky vypadají skvěle i jednotlivě, ale ombré s těmito odstíny, to je pohádka! Tedy aspoň mně se to neskutečně líbí. Stačilo si nalakovat nehty růžovým odstínem a po zaschnutí houbičkou vpatlat modrý odstín od konečku nehtu téměř doprostřed. Trvá to pár vteřin a výsledek mě vážně baví :).


úterý 29. července 2014

Mí oblíbenci za měsíc červenec

Dnes je tu poslední červencový den, a tak mě napadlo sepsat své oblíbence za tento měsíc. Jedná se hlavně o knihy, filmy, hudbu, ale nebude chybět ani oblíbená kosmetika a oblečení. Přeji příjemné odpočinkové čtení i poslech, snad bude i měsíc srpen plný věcí, které nadchnou.

FILM: Divergence - Žádné překvapení, stále je to pro mě film číslo jedna :). Nyní je konečně i v hd ke stažení, a tak už žádné výmluvy, všichni to musíte vidět! :D O filmu jsem už dříve psala ZDE, a jak vidíte, mé nadšení stále nevyprchalo.



SERIÁL: Pretty little liars - Protože jsem doháněla celou sérii a opět mě to vtáhlo, navíc ostatní mé seriály mají prázdninovou pauzu :-/ (Což neznamená, že se na ně nedívám znovu a znovu :D)


pondělí 28. července 2014

Divergence - Rezistence - Aliance

Dnes zdravím všechny knižní nadšence. 
Včera jsem dočetla poslední díl Divergence, ale na tuto recenzi jsem musela trochu vychladnout. Netuším, zda na to ten jeden den stačil, ale asi ne tak úplně, protože u závěru Aliance musím spoilerovat, a tak si nekažte překvapení, a pokud jste knihy ještě nečetli, tak závěr mé recenze vynechte. Nebojte, včas na to upozorním :).

Doufám, že se zde najdou i takoví, kteří mají trilogii přečtenou a sdělí mi své pocity z knih :). A taky bych moc ráda nalákala ty ostatní, kterým to nic neříká, aby se nechali do povstalecké trilogie také vtáhnout, je to zážitek.