pátek 26. září 2014

Když chce chlap nakupovat...

Já vím, zní to jako úplné sci-fi, ale vážně, ten můj miláč objevil jedno nákupní centrum v Polsku, o kterém mi pěl ódy jak je obrovské, a že tam určitě konečně nakoupíme pěkné a kvalitní boty a oblečení za normální ceny. Jasně, v Ostravě máme těch obchoďáků přece víc než dost, ale už si tady vážně nedokážu nic vybrat.
S prominutím i šmejdské hadry, u kterých je vám už na první pohled jasné, že vydrží sotva pár měsíců, prodávají za neskutečné ceny, no o botách ani nemluvím, mám neustále nedostatek bot, protože se mi všechny, ať jsou jakkoli drahé, po půl roce rozpadnou. Jasně, nekupuji nic luxusního, na to fakt nemám, ale nemám ani na to, abych si co půl roku kompletně obnovovala botník, takže je pak vážně smutné snažit se sladit to co mám a v horším případě nějakou dobu chodit v rozpadlých botách. Samozřejmě si vždy sháním nové, ale co se týče bot, je to pro mě extrémně těžké - JÁ NESNÁŠÍM NAKUPOVÁNÍ BOT!!! Buď jsou špatně číslované, mám 39, ale kolikrát velikost boty vůbec neodpovídá svému číslu, platí to pro ty běžné prodejny jako je CCC, Deichmann, ještě v Humanic myslím měli číslování vždy správné, ale třicet devítky jsem samozřejmě nenašla, protože jsou vyprodané hned jako první, a vypadá to, že do Ostravy moc zboží nikdy nedovezou :D. Takže si boty, které by mi sedly sháním extrémně dlouhou dobu (co máš dneska s tím slovem "extrémně", Caroline?), světe div se, opět jsem si v Polsku žádné nekoupila, ale neztrácím naději :D.

S oblečením je to tady dost podobné, jako by sem vozili jen nějaké zbytky, které jinde nechcou, a když už najdu nějaký pěkný kousek, tak je cena tak přemrštěná, že se musím zasmát :D. Ne, fakt za tričko nedám 600 Kč, to se nezlobte (a to se tady nebavím o žádném luxusním a kvalitním tričku :)).
No, můj miláč má úplně stejný problém (i když on je zrovna ten typ, který si předražené tričko koupí :D), a proto se s takovým nadšením rozjel do Polska - se mnou a s jeho praštěnou navigací :D.

Ta cesta měla totiž být úplně jednoduchá, stačilo dojet do Českého Těšína a odtamtud najet na dálnici, která nás dovede až na ono místo, ale jen miláč dokáže klidně 5x špatně odbočit, a to nejen cestou tam, ale i zpátky :D a ještě se v autě vztekat, jak je navigace na hovno, cesty na hovno a řidiči na hovno :D NO PROSTĚ CHLAP, ON ZA NIC NEMŮŽE :D:D.

Naštěstí jsme se nějak dostali tam i zpátky a ještě si pěkně nakoupili, no a o čem jiném by tento příspěvek byl, než o těch úlovcích :D.

TAMTADADÁÁÁÁ!

Ano, já vím, zase ta černá, ale na mou obranu, když jsem hledala svou novou koženou bundičku, dívala jsem se hlavně po těch krásných hnědých a měla jsem jich několik vybraných, jen se rozhodnout, kterou nakonec koupit, a pak jsem narazila na tuto.


To focení oblečení mi vážně nejde, já vím :D a už si vážně nutně potřebuji nabarvit vlasy! Každopádně bundička vypadala luxusně, na dotek tak příjemná, že jsem tam jen stála a zkoumala ji... Cena samozřejmě příšerná, takže jsem si ji nehodlala ani vyzkoušet, no miláč byl jiného názoru a ke zkoušení mě málem nutil, protože se mu zamlouvala stejně jako mně. Pak mi vyrazil dech svým dotazem, jestli když mi na ni přispěje, tak si ji vyzkouším - AŽ TAK SE MU LÍBILA :D. Takže drahá, ale krásná bundička už je u mě doma a vůbec si nestěžuji :D. Oproti ostatním, ve kterých jsem ani nemohla pohnout rukama, je tahle úžasně pohodlná a úplně zbožňuji ten detail připomínající hadí kůži (ne že bych měla nějak ráda hady, ale tady mi to ani jako had nepřipadalo, možná proto, že je kůže matná...).

No opravdu doufám a věřím, že mi dlouho vydrží a nerozpadne se po půl roce nošení... 
Bundičku jsem koupila v Reserved :). Cena: Nekřesťanská :D

Mým prvním kouskem však bylo šedé ultrapříjemné a pohodlné tričko s dlouhým rukávem a černým koženým detailem kapsičky a zipem na jednom rameni. Objevila jsem ho v Bershka, kterou jsem vůbec neznala, a kde bych nejraději vykoupila půlku obchodu :D. Ceny byly úplně v pohodě, a tak jsem se tam nakonec vrátila i pro jednoduchý černý zapínací svetřík, který je pro mě naprostou nutností, a ten starý co mám je už ostuda nosit :D. Na sobě vecičky bohužel vyfocené nemám, jsem ráda, že vůbec píšu tento článek - po víc jak týdnu! :D

Největší radost mi však udělalo to, že jsem narazila na prodejnu Ziaja♥.
Už jsem o této kosmetice slyšela tolik chvály, sama jsem mohla vyzkoušet jednu micelárku, a ceny jsou prostě boží, protože (jak jsem se dočetla) tato značka dost ušetří na obalech a propagaci, a tak může prodávat kvalitní kosmetiku za nízké ceny. Když jsem viděla to množství všech barevných krabiček, bylo mi jasné, že bych vybírala hodiny, a tak jsem jen zaskočila pro oční krém, nechala jsem si ho doporučit od moc milé paní prodavačky, která mi odpovídala na všechny dotazy, a k nákupu mi dala i vzorečky krému z nové řady z listů zelené olivy - A VY VÍTE, JAK MILUJI VZORKY!


Kdybych věděla, jak je to úžasné, tak bych měla připravený celý seznam věcí, které si pořídím!

Oční krém je skvělý, stál mě v přepočtu nějakých 80 Kč. Kolem očí mám pokožku velmi suchou a poslední dobou i hodně citlivou a rychlostí světla se mi tvoří malé vrásky, grrr. Takže jsem chtěla něco hodně hydratačního na citlivou pokožku.

Krém funguje na bázi fosfolipidů, která dělá kdoví co a napodobuje strukturu pokožky - hlavně je bez vůně, silikonů, barviv a podobných "svinstev", což bylo v případě očního okolí nutností a má oční víčka se konečně mají jako v bavlnce :D. Vážně netuším jak přesně to funguje a nejsem žádný odborník na složení krémů, ale svůj účel splňuje, krásně hydratuje, nedráždí a zklidní oční okolí, a tak si ho nemůžu vynachválit a všem ho s radostí doporučím.


Ještě víc mě ale nadchnul právě krém z nové řady - listy zelené olivy, který si prostě budu muset pořídit, až mi dojdou vzorečky :D. Krém není mastný, je lehce a velice příjemně voňavý, chvíli mi to připomínalo Niveu, ale je o něco svěžejší. Na to že není mastný je moc příjemný, pokožku úplně rozmazluje. Je určen pro všechny typy pleti, což je podezřelé, já vím, ale na mou smíšenou pleť je perfektní, nelesknu se po něm jak blázen, rychle se vstřebává a přitom krásně vyživuje a hydratuje, jsem zvědavá, jak dlouho o něm budu pět ódy, ale zatím to vypadá, že velice dlouho. Navíc je cena krému úplně směšná, podle toho, co jsem vyčetla na netu


Ehm, k těm cenám. Ziaja vyjde docela levně i tady v Česku, ale přece jen je dražší, když se tady dováží, a tak i z toho důvodu jsem se k Ziaji dostala až teď. No logicky, jsem přeci rodilá polka a v Polsku se vyskytuji dost často, tak proč zbytečně připlácet za kosmetiku z mé rodné země? :D Bylo by to trochu na hlavu. Při příští návštěvě to vidím na pořádný nákup!

Z mých nákupů je to tedy všechno, miláč si samozřejmě nakoupil taky, na rozdíl ode mě sehnal parádní boty, které jsem mu vybrala :D, a tričko - nikdy jsem si nemyslela, že mě bude bavit vybírání pánského oblečení, ale už tomu tak nějakou dobu je a miláčovi všechno moc sluší.

Snad jste na mě nezanevřeli kvůli mé opětovné neaktivitě na blogu, nejen že začala škola a práce v dětském koutku, ale jsem poslední dobou úplně bez energie, nevím jak vás, ale mě to chmurné počasí vždy uspává, poslední roky každou zimu skoro prospím, kdyby nebyla ta škola, snad bych se vůbec neobtěžovala vylézat z domu, jsem jak lední medvěd (Lední? CO to melu! Prostě jako medvěd! :D). Jsem zvědavá, jak tuto zimu zase přetrpím, když už teď sluníčko skoro nevidím...

Tak snad jste o něco odolnější a stále plní energie :)
Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

neděle 14. září 2014

Výhra v giveaway a líčení se stínem Essence

Přeji vám krásné nedělní odpoledne. Dnes bych se s vámi chtěla podělit o jednu radost. Ano, zase vás budu štvát, ale povedlo se mi vyhrát krásnou giveaway na blogu Something sometimes a nemohla jsem vám dárečky neukázat.

Výhrou byl tento balíček, ve kterém se nacházel primer a bb cream od Rimmelu, lesk na rty a stíny od Essence, řasenka od Dermacolu a lak na nehty z Oriflame.


Největší radost jsem měla z primeru, protože (Caroline, styď se!), jsem žádný neměla :D. Je moc příjemný a vážně mou pleť zmatní, což je v mé T zóně docela výkon. 
Samozřejmě lak na nehty mě potěší vždy, tento bude podle mě hezky kombinovatelný s jinými barvami, a už mě napadl i nějaký pěkný jarní nail art, jenže do dalšího jara máme dost daleko :D. 
BB cream na začátku vypadal, že je na mě moc tmavý, ale nakonec byl na pleti úplně v pořádku. Samozřejmě není moc krycí, takže nezastoupí můj stálý Make-up, ale čas od času se určitě hodí :). Lesk na rty mi okamžitě zabavila mamča, což mi nevadí, protože lesky vůbec nepoužívám, a ona z něj měla ohromnou radost. 
Co mi už trošku vadí je, že jsem přišla o řasenku, zatím se o ni dělím, ale vypadá to, že mi ji mamča zabaví úplně, protože je s ní moc spokojená. :D
Po prvním použití řasenky jsem byla nadšená, dodávám i fotku. Řasenka mi řasy krásně oddělila, prodloužila a z čeho jsem byla nejvíc v šoku - krásně mi je natočila a zafixovala. 


ALE - při druhém, třetím, čtvrtém použití se mi nepodařilo docílit stejného výsledku, což uvidíte i v následujícím líčení. Nevím jak je to možné, ale samozřejmě to neznamená, že je řasenka špatná, jen je asi práce s tak obřím a hustým kartáčkem a mými malinkatými řasami dost ošemetná. 

Už jste si nejspíš všimli, že jsem se zmínila o nějakém líčení - ohoho. Já blázen! :D Když už jsem vyhrála ten fialový monostín, samozřejmě jsem ho musela vyzkoušet. I když se ke mně takovéto odstíny vůbec nehodí, i když používám vždy zemité barvy, nebo odstíny do růžova, meruňkové a podobné barvičky, ale co, za zkoušku nic nedám.

Vážně jsem se pokoušela o hezký výsledek, a i když mi fialová k mé světlé pleti, modro-šedým očím a zrzavým vlasům tak úplně nesedí, tak nemůžu říct, že by to bylo tak příšerné.


Nemohla jsem si odpustit trošku té teplé barvy v podobě měděné tužky na spodní víčko.

čtvrtek 11. září 2014

Mé milované saláty♥

Dnes vás vítám u tak trochu receptového článku (to tu ještě nebylo :D), ve kterém jsem se rozhodla vám představit dva ze svých salátových oblíbenců. Jsem milovnicí dobrého jídla (tedy toho, co mi chutná, protože dokážu být děsně vybíravá...), a nejraději ze všeho mám všechny možné druhy salátů s různými zálivkami, dresingy, takže nečekejte nic šíleně zdravého, ale čekejte něco vážně chutného. Tento týden jsem rodince dělala dva z nich, a tak jsem se snažila rovnou vše i zdokumentovat, abych vám ty chuťovky pak mohla taky ukázat :).

Doufám, že některé z vás tímto inspiruji, a že vám hlavně bude chutnat. Ale konec vykecávání, pusťme se do přípravy.

Salát se sušenými rajčaty♥

Tohle je u mě král mezi saláty. Jezdíte někdy Regio Jetem? A dali jste si ve vlaku některý ze salátů? No, dva z nich nestojí za nic, ale ten se sušenými rajčaty mě dost zaujal, nebyla  to tak šílená pecka, ale udělaný doma by přece mohl být úžasný. Když mi někde něco zachutná, tak hezky zanalyzuju složení, zapamatuji si ho a potom si to doma udělám sama, což se mi taky podařilo a výsledek byl neuvěřitelný. Navíc s domácím dresingem - miluji ten salát!!!

Na salát potřebujeme: 

Sklenici sušených rajčat - seženete ve všech možných supermarketech, vypadají hrozně, mají zvláštní vůni, ale věřte mi, v salátu budou chutnat skvěle!
Schwarzwaldskou šunku - správně by to mělo být prosciutto, ale je drahé, a ani mi tak moc nechutná, schwarzwaldská šunka mi prokáže mnohem větší službu.
Salátový mix - V tomto případě se nevyplatí kupovat různé saláty zvlášť, pokud teda neděláte salát pro 20 lidí :D. Nejlepší je mix, kde bude nějaký ten ledový, nebo jiný zelený salát, nějaký červený salát a rucola, ale ne vždy seženete přesně takový mix, což není až tak velký problém, hlavně aby tam byly aspoň dva správné druhy.
Hořčicový dresing - samozřejmě se nějaké dají koupit a pár jsem jich zkoušela, ale ne, nejsou vůbec dobré, a tak se vám za chvilku budu snažit popsat výrobu svého dresingu :).
Nesolená slunečnicová semínka - Snažte se je nesníst než doděláte salát :D.


Na dresing potřebujeme:

Plnotučnou hořčici
Malinko Kremžské hořčice
Trošku kečupu - já vím, za to by mě všichni televizní kuchaři zavřeli :D
Šťávu z citronu
Zelenou petrželku
Menší cibulku
Sůl
Cukr
Olej - nejlépe samozřejmě olivový, ale taky ho většinou nemám :D

Příprava dresingu:

Bohužel při přípravě nepočítám lžíce ani nic podobného, pokaždé dělám salát pro jiný počet lidí, takže tomu přizpůsobuji i míry a vše dělám od oka a ochutnávám, takže mě nezabijte, ale neřeknu vám přesně kolik čeho dávám :D.
Začnu s plnotučnou hořčicí, té dám do misky oproti ostatním ingrediencím nejvíc, je to takový základ řekněme. Do toho dám trošku kremžské pro trošičku ostřejší chuť a trochu kečupu, protože to tak prostě chutná lépe, chutě se hezky vyrovnají. Cibulku nakrájím na drobné kostičky, většinou mi úplně stačí půlka malé cibule. Přidám přiměřené množství nasekané zelené petrželky, nakapu trochu citronové šťávy a poté už jen dochucuji. Trošku soli, trošku cukru, abych vyrovnala kyselost, vše ochutnávám, dokud se mi dresing nezdá chuťově tak akorát. Nesmím zapomenout na olej, toho tam dávám poměrně dost, skoro jako hořčice, jde hlavně o správnou konzistenci. Nakonec vše rozmixuji tak, aby nebyly cítit kousky cibule a dresing byl jemný, nezapomeňte ochutnat i potom, aby byl vážně perfektní.
I já jsem s tím začínala takto naslepo a znala jsem jen víceméně ingredience, tak snad jsem vám přípravu aspoň trošičku objasnila. Výroba dresingu je tou nejtěžší částí, ale vážně to stojí za to, a teď už můžeme přejít k salátu.



Příprava salátu:

Do velké mísy vysypeme zakoupený salatový mix. Sušená rajčata nakrájíme na menší kousky, jsou naložená v oleji, takže z toho při krájení budete mít pěkný binec na desce :D. To samé uděláme se Schwarzwaldsou šunkou, a nakonec do salátu hodíme slunečnicová semínka. Na závěr polijeme hořčicovým dresingem a vše pořádně promícháme, aby se chutě spojily. Podáváme s opečeným toustovým chlebem, nebo opečenou bagetkou. Vidíte? Já říkala, že tohle už bude hračka. 
Tento salát vás navíc dost zasytí, takže ho můžete podávat i místo oběda.


Škoda, že neumím básnit, napsala bych báseň o tom salátu :D. Je to prostě nebe v ústech.

Hawai salát♥

Na tento jsem pro změnu narazila v jedné restauraci, a opět jsem ho musela vyzkoušet i doma :D. Stal se z toho oblíbený salát naší domácnosti a vždy mě nutí ho zase dělat :D.


Potřebujeme:

Salátový mix, nebo jednoduše ledový salát a mrkev - V Albertu prodávají velký family mix, který je na tento salát perfektní, ale úplně stačí nakrájet ledový salát a nastrouhat do něj mrkev.
Kuřecí prsa
Ananas v plechovce
Kukuřici v plechovce
Cherry rajčata - navíc přidávám i salátovou okurku, ale ta tam vůbec být nemusí :)
Dresing Hellmanns - Tisíc ostrovů - tentokrát si dressing nevyrábím, protože ten kupovaný je prostě perfektni :).

Příprava:

Do obří mísy dáme salátový mix. Cherry rajčátka nakrájíme na půlky, okurku na poloviční plátky, či na kostičky, je to úplně jedno, a přihodíme malou plechovku kukuřice, samozřejmě zbavenou vody. 

Kuřecí prsa nakrájíme na malé kousky, můžou být i nudličky, ale já upřednostňuji různotvaré kousky, ne příliš malé, aby se při smažení nevysušily. Kořením je pokaždé jinak, vždy sůl, pepř, ale někdy mám chuť na kari, jindy je prostě posypu kořením na kuře, někdy přidám bylinky, je to na vás, vůbec není na škodu něco ostřejšího a orientálního. Necháme je chvíli hezky nakořeněné.

Mezitím se zbavíme vody z ananasu. Pokud máte ananas na kolečka, nakrájíme ho na menší kostičky.
Připravíme si pánvičku a usmažíme si kuřecí maso, když je maso hotové, přihodíme k němu na pánvičku kousky ananasu. Jednou se mi stalo, že jsem zapomněla ananas osmáhnout a hodila ho do salátu tak jak byl, vůbec to pak nebylo ono :D.


Maso a ananas necháme vychladnout, takže to hodíme do nějaké mísy a hezky na balkon :D. To mám vždy čas uklidit kuchyň a začít připravovat topinky a prostírat stůl.

Když je maso s ananasem vychlazené, můžeme jej přidat do mísy a všechny ingredience promíchat.
Na závěr přidáme dresing a opět promícháme.


Mmm a salátek je hotov. Podáváme opět s opečeným toustovým chlebem, nebo bagetkou, a zase je to salát tak sytý a bohatý, že si ho můžete klidně připravit k obědu.

Dobrou chuť :)

Co vy a saláty? Jíte je často? A máte nějaké oblíbené? Já osobně teda trpím, když jsem delší dobu bez salátu :D.
Doufám, že se vám "recepty" líbily a snad něco z toho i vyzkoušíte :).

Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

pátek 5. září 2014

Mí srpnoví oblíbenci

Sice už je září, ale co, díky té příšerné práci, kterou jsem tento týden konečně ukončila, jsem blog nehorázně zanedbávala, ale srpnové oblíbence si ujít nenechám.

Pro ty, které zajímá, co se se mnou takovou dobu sakra dělo! :D
Na začátek jen pár vět k mému nedostatku času a energie. Už nikdy - a to říkám tady přede všemi, takže mě profackujte, kdybych to porušila :D - nevezmu tak příšernou brigádu, která mi bude ničit psychiku i zdraví a vezme mi veškerý volný čas. Ono prodávání ani není nic pro mě, moc dobře víte, že mě nejvíc baví práce s dětmi, ale každý si občas potřebuje přivydělat a nemáte vždy ten nejlepší výběr, tak vezmete něco, co je úplně mimo váš obor. Samotná brigáda prodavačky by mi až tak nevadila, ale tohle byl něco příšerného. Dvanáctky v prťavé prodejně, stále na nohách a na jednom místě, dokonce vám seberou i židličku, abyste si ani na vteřinu nemohli sednout a na nějaké přestávky můžete zapomenout. Navíc je to úplně zoufalé, protože máte vysoké ceny a lidi buď nechodí vůbec, nebo vám chodí za ceny nadávat, jako byste je určovali vy sami, nebo vás prostě chodí obtěžovat chlapi... v životě to na mě nezkoušelo tolik chlapů jako za pultem, nejdřív mi ty lichotky dělaly radost, ale když to slyšíte po padesáté, tak už je to otravné a ti chlapi si asi vážně myslí, že s každým z nich hned poletím na kafe... Aby toho nebylo málo, tak po vás vedoucí řve za malé tržby, máte neustále nějaké problémy se zbožím, a celá komunikace s vedením i mezi vedením je jeden velký chaos, vedoucí se nakonec zhroutila jak psychicky, tak fyzicky, a chudák leží doma, skoro se nemůže hýbat (ani se nedivím, když skoro nespala a celý den řešila všechny problémy na všech prodejnách, celý den byla v pohybu, skoro nejedla, navíc stresy, já bych se zhroutila už dávno předtím), takže jsem vypadla právě včas. Aby vás potěšili ještě víc, tak vám první výplatu zdaní, i když jste student, a kdo ví, jak to dopadne s dalšími výplatami, které mám dostat, ale hlavně že už jsem pryč a tato noční můra v prodejně sýrů pro mě skončila.

Díky kamarádce jsem získala práci v dětském koutku, a teď už se těším na týden volna a pak na školu (ano, vážně se těším na školu, není to vtip). Počítejte tedy s tím, že se na blog konečně vrátím a budu vás i nadále otravovat svými články :D. Už jste mi vážně chyběli a po dopsání oblíbenců se konečně vrhnu na vaše blogy :).

A teď konečně k oblíbencům!

FILM: Hvězdy nám nepřály - Já vím, jsem šíleně pozadu, ale konečně jsem zhlédla tolik opěvovaný snímek. Nebylo to něco, z čeho bych si úplně sedla na zadek, ale jednoduše jsem v srpnu lepší film neviděla. První polovina filmu je vážně vydařená, je to zábavné a oproti jiným komerčním filmům má tento vážně originální dialogy a opravdu jsem se hodně zasmála. Všichni říkali, jak celý film probrečeli, ačkoli jsem citlivka a brečím skoro u všeho, tady se to stalo možná jednou, a nezasáhlo mě to tak moc, jako jiné filmy, u kterým dokážu bulet i při pátém zhlédnutí. Teď si 90% lidí, kteří film viděli řekne, že jsem bezcitná, ale prostě ne, nevyvolalo to ve mně takové emoce a film je pro mě pozitivní, ačkoli na první pohled nekončí zrovna šťastně, pro mě to šťastný konec je, protože je to život, a je krásný, a hlavní hrdinka je dost moudrá na to, aby si ho dokázala vážit a užívat.

Polovinou úspěchu pro mě bývá vždy to, když si hlavní hrdiny oblíbím, další důležitou složkou je dobře zvolená hudba, která přesně dokáže podtrhnout celou atmosféru, a nesmí chybět velkolepý konec. Kromě zábavy a emocí i tyto požadavky film splňuje, a tak ho můžu s klidným srdcem přiřadit k oblíbencům :).

SERIÁL: Kravaťáci - Můj miláč se dočkal a já se konečně podívala na jeho oblíbený seriál. Sice to pro mě není žádná srdcovka, ale je pravda, že mě zaujal natolik, že jsem shlédla 2 série za týden, takže pokud se zrovna nemáte na co dívat, určitě doporučuji.

Možná bych z toho byla víc odvařená, kdybych byla chlap, ale nejsem, tak co už :D.(Ehm, i když, i pro ženy je to pěkná podívaná, hlavně díky Gabrielovi Machtovi :D)